O nakladatelství Mladá fronta
Dějiny Mladé fronty jsou bez nadsázky dějinami české literatury, protože naším nakladatelstvím přinejmenším „prošli“ skoro všichni pozdější významní čeští autoři. Nakladatelství vzniklo v květnu 1945 a za své existence vydalo kolem 8000 titulů, na jejichž přípravě se podílelo téměř 200 redaktorů. Z více než 30 edičních řad se nejdéle udržely Smaragd (detektivky), Květy poezie (lyrika), Kolumbus (populární věda) a Moderní světová próza.
V současné době vydává Mladá fronta kolem 60 titulů ročně a zaměřuje se především na solitérní tituly v žánru populární naučné literatury, biografie, historie, sportu a dětské literatury.
Z historie nakladatelství
Nakladatelství a vydavatelství Mladá fronta vzniklo bezprostředně po Květnovém povstání 1945, kdy ilegální odbojová skupina Ústřední národní výbor mládeže obsadila německý vydavatelský podnik Böhmisch-Mährische Verlags und Druckerei, GmbH v Panské ulici v Praze. A přestože hlavním zájmem zakladatelů Mladé fronty bylo vydávání stejnojmenného deníku, už v roce 1945 se na pultech objevily knihy zaměřené na nastupující mladou generaci.
Na počátku 90. let byla Mladá fronta jako součást majetku zanikajícího SSM převedena do správy státu, ale už v roce 1990 se z MF vydělily deník Mladá fronta a týdeník Mladý svět. V únoru 2020 byla společnost v úpadku, než ji o rok později koupila společnost Albatros Media a obnovila vydávání knih.
Mezi prvními edicemi najdeme knižnici Boje nebo Nástup. Ambiciózní projekt se širokým spektrem edic se postupně stabilizoval, a kromě politicky orientované literatury se nakladatelství zaměřovalo na všechny literární žánry, přičemž jako jedna z prvních vznikla edice Bu-bu. Pohádky pro nejmenší.
Postupem let edice vznikaly a někdy po pár svazcích zanikaly. Mezi přibližně sedmi desítkami edic nakladatelství Mladá fronta jich vyniká několik, jako třeba řada Mladé cesty zaměřená na debutující autory (např. Jiří Gruša, Zbyněk Hejda, Petr Kabeš, Jan Zábrana, Ivan Wernisch…). Úspěšná byla i detektivní edice Smaragd, kde v překladech vycházely klasiky žánru (E. S. Gardner, Agatha Christie, R. L. Stevenson…), stejně jako tehdy mladí autoři (Ed McBain, Dick Francis, Harry Kemelman, Maj Sjöwallová a Per Wahlöö). K nim se později přidali i čeští autoři a autorky (Josef Klíma, Hana Prošková …).
K dalším významným edicím patřily Archiv nebo Klasická knihovna zaměřená na vrcholná díla světové epiky (Joseph Conrad, Gustave Flaubert, Marcel Proust). Edice Květy poezie vycházela 50 let a udržela si jedinečnou kvalitu bez politických „úliteb“. Mezi dalšími chceme připomenout edici Váhy zaměřenou na filozoficky orientované texty (Friedrich Nietzsche, Jan Patočka, Karl Jaspers…), populárně-naučnou edici Kolumbus (vyšlo 200 svazků), která přinášela „dobrodružství vědy“, dále edici Myšlenky (2001–2006) s aktuálními politickými, filozofickými a sociologickými texty (J. L. Borges, Zygmund Bauman, Jacques Derrida…). Dnes už další tituly nevycházejí ani v kdysi úspěšných edicích Tajný archiv (2005–2012), Lidé a Země (2002–2010) a Arma & Musae (2005–2022).
Po roce 2000 většina dosavadních edic zanikla, zůstaly zachovány pouze Květy poezie, Kolumbus a Moderní světová próza. V té vycházely texty autorů, jejichž dílo nemohlo být do roku 1989 oficiálně vydáváno (Czesław Miłosz, Alexandr Solženicyn...) a následně tvorba současných autorů a autorek (Julian Barnes, Salman Rushdie, I. B. Singer, Péter Nádas, Max Frisch, Heinrich Böll, Italo Calvino, Georges Perec, Anna Enquistová, Ian McEwan, Colm Tóibín, Péter Esterházy, Milorad Pavić, David
Grossman, Claudio Magris, Margaret Atwoodová, Nadine Gordimerová…). Mezi nejúspěšnější prozaické tituly posledních lety patřily romány nositelů Nobelovy ceny za literaturu (Mario Vargas Llosa, Patrick Modiano, Herta Müllerová, Mo Jen, Elfriede Jelineková, Thomas Mann). V současné době vychází většina publikací Mladé fronty mimo ediční řady.
O výtvarnou podobu knih se v prvním období staral Zdeněk Seydl, v pozdějších letech například Václav Sivko, Jiří Svoboda, Josef Velčovský, Pavel Sivko, Milan Jaroš, Josef Týfa, Jan Solpera, Jiří Troskov a další.
Mladá fronta vydávala sebrané spisy, z nichž nejdůležitější byly Dílo Jiřího Koláře, Spisy Jiřího Ortena, Spisy Arnošta Lustiga, šesti svazky přispěla do Díla Pavla Kohouta, i knihy Pavla Kosatíka byly koncipované jako edice; zatím posledním dokončeným projektem byly sedmisvazkové Spisy Bohumila Hrabala, oceněné v rámci Magnesia Litera jako ediční počin roku.
Nakladatelství uděluje od roku 1957 každoroční Ceny Mladé fronty.
Redakcí prošly během 75 let existence nakladatelství stovky redaktorů, které najdeme podepsané pod více než 8000 titulů, jež Mladá fronta za svou existenci vydala. Mladá fronta je tedy jedno z nejstarších nakladatelství u nás.
Redakce
Studoval jsem filozofii v Praze, Berlíně a Salcburku, před pár lety si na učilišti v Nasavrkách doplnil včelařské vzdělání. Působil jsem jako zahraniční prorektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové, vysokoškolský pedagog, učitel na gymnáziu, chvilku jsem pouštěl hudbu na Radiu 1, učil plavání, recenzoval knihy pro nejrůznější periodika, moderoval literární magazín v televizi, z němčiny přeložil čtyři desítky knih. Rád čtu, plavu, běhám, jezdím na kole a včelařím. V Mladé frontě jsem začal pracovat před patnácti lety jako literární redaktor, v roce 2021 jsem se stal jejím šéfredaktorem. Žiju v Praze a Adršpachu.
Jako rodačka z Brna jsem vystudovala anglistiku a bohemistiku na Masarykově univerzitě, kde jsem pak po promoci ještě sedm let přesluhovala jako asistentka na Katedře anglistiky a amerikanistiky. Tam jsem vedla překladové semináře a diplomky a užívala si možnost pracovat se zajímavými lidmi, kteří se mnou sdíleli posedlost slovy a významy. V roce 2009 jsem se za manželem přestěhovala do Prahy a během let na rodičovské jsem se dál věnovala překládání a posudkování knih, ale především výchově dvou zbrusu nových čtenářů. Do nakladatelství Mladá fronta jsem nastoupila v roce 2018 jako redaktorka překladové beletrie a po akvizici Mf společností Albatros Media se víc věnuji autobiografiím a non-fiction knížkám, nejraději z oblastí, které mě samotnou zajímají – patří mezi ně populární psychologie, silné ženské příběhy a obecně témata vypovídající něco podstatného o současném životě a společnosti.
Knížky jsou můj svět už od dětství. Spoustu času jsem trávila v knihovně, a když jsem se zabrala do čtení, dokázala jsem si opřít otevřenou knihu o kuchyňský dřez a mýt při tom nádobí. V té době mě ale nenapadlo, že se stanou i mojí profesí. Chtěla jsem být učitelka, vystudovala jsem Vysokou školu ekonomickou v Praze a měla v úmyslu nastoupit do učitelského sboru na některé střední škole. Místo toho jsem začala pracovat v ekonomickém týdeníku a u žurnalistiky zůstala třicet let. Psala jsem mimo jiné pro deník MF Dnes, magazíny Marianne, Forbes nebo WHAT. Na konci roku 2021 jsem se rozhodla z médií odejít a získala místo literární redaktorky Mladé fronty. Během posledních deseti jsem sama napsala deset knížek a další jsou rozepsané v mém počítači. Žiju na samém kraji Prahy s dcerou Kristinou, zlatým retrieverem Arnoštem a kocourem Zuzánem. Miluju laskavé lidi, hory, louky, lesy, galerie, historické části měst a tajemství.
Jak jsem se naučila abecedu, tak jsem četla. Svůj vytříbený literární vkus jsem si zpočátku brousila na klasických českých pohádkách, Čtyřlístku, Rychlých šípech, Vinnetouovi a Stopách hrůzy. Pubertou už jsem prošla v doprovodu historických a fantasy románů, Shakespeara, Pratchetta a hrdinů a hrdinek anglické a ruské literatury. I na beatnické období došlo, poezii, filozofické a odborné spisy, Kafkovy deníky či Stephena Hawkinga. Samozřejmostí se pak zdálo studium na první pohled zcela neperspektivního oboru tvůrčího psaní a mediální komunikace. Už při škole jsem začala pracovat pro deník MF Dnes, kde jsem nakonec během let prošla několika redakcemi od kulturní až po lifestylové. Začínala jsem jako výtvarná publicistka, následovaly rozhovory se zajímavými osobnostmi, reportáže a psaní o nejrůznějších psychologických a společenských tématech. Po celou dobu jsem zároveň příležitostně recenzovala beletrii, což jsem brala jako další práci za odměnu. Podílet se nyní na vzniku knih je tak pro mě přirozeným postupem na vyšší level.
Narodila jsem se v Ostravě, už několik let si ale knížky půjčuju v pražské knihovně. Do hlavního města mě zavedl můj celoživotní zájem o literaturu. Na FF UK jsem proto vystudovala učitelství a komparativní literaturu. Mám zkušenosti s jazykovými korekturami a redakční prací. Kromě toho jsem si vyzkoušela také pedagogickou činnost – nejraději vzpomínám na svou pracovní stáž v České škole v Londýně, kde jsem učila české a bilingvní děti a organizovala kulturní a volnočasový program. Práce literární redaktorky v sobě snoubí mé dva velké zájmy – literaturu a dětský svět, který je mou celoživotní inspirací. Kromě dětských knih se věnuju autorům a příběhům, které souzní s mou vlastní osobní tematikou. Mám rada Ostravu, svou rodinu, pejska Barnabáška a králíčka Vildu, upřímnost, divadlo, angličtinu, cestování a legraci.