Miloš Štědroň


Miloš Štědroň (1941) je skladatel, muzikolog, pedagog, autor literárních textů, především libret ke svým operám. Pochází z hudební rodiny. Vystudoval muzikologii a bohemistiku na Filosofické fakultě University J. E. Purkyně v Brně a pokračoval studiem skladby a hudební teorie na JAMU u Aloise Piňose a Miloslava Ištvana. Kompoziční vzdělání si doplnil postgraduálním studiem experimentální a elektroakustické hudby a studijními pobyty v německém Darmstadtu i v dalších evropských městech a ve Spojených státech. Od sedmdesátých let 20. století působí jako pedagog na Masarykově univerzitě v Brně, kde byl jmenován profesorem (1994). Zabývá se hudbou Claudia Monteverdiho a Leoše Janáčka, o kterém napsal dvě publikace Janáček a hudba XX. století a Mé celoživotní janáčkování. „Toužím, aby jeho znamenitý výklad estetiky Janáčkových skladeb byl ve světě co nejvíc znám,“ napsal o Štědroňovi Milan Kundera. Miloš Štědroň je autorem více než čtyř stovek hudebních klasických děl a zároveň se věnuje scénické a muzikálové tvorbě, hlavně v Divadle Husa na provázku: Balada pro banditu, Pohádka máje, Chameleon a Balet Makábr. Ve Štědroňových dílech se objevují názvuky moravského a romského folkloru, ale také hudby středověké nebo barokní. Zároveň reflektuje trendy hudební moderny, mimo jiné rád používá princip montáže; pro celou jeho hudební tvorbu je charakteristická lehkost, vtip, ironizace banality. Řadu skladeb napsal „na míru“ pro české interprety a soubory, pro zpěvačku a herečku Ivu Bittovou, cembalistku Barbaru Mariu Willi, Due Boemi di Praga, BROLN, Orchestr Gustava Broma, Brněnské madrigalisty. Ve svých operních libretech originálně pracuje s osudy velikánů našich dějin, jakými byli Palacký, Mendel, Janáček nebo Švejk.