Miloš Štědroň - Bandita pro brněnskou baladu


Jiří Kamen, Miloš Štědroň

Kundera, Janáček i Balada pro banditu ve vzpomínkách slavného brněnského muzikologa

O Miloši Štědroňovi se mluví jako o renesanční osobnosti, je skladatelem, muzikologem, vysokoškolským profesorem, literátem, divadelníkem, karatistou… A také neobyčejným vypravěčem. Jeho vzpomínání na historii rodiny, život s hudbou, na příběh s Divadlem Husa na provázku, jehož vrcholem byla Balada pro banditu s jeho hudbou, na velké postavy kultury a Brno, nepostrádá humor, nadsázku i napětí, a především jejich osobitou reflexi. Čtenář někdy bude mít dojem, že čte pikareskní román, jindy thriller. Štědroň vypráví o svých setkáních s Leošem Janáčkem, Jaroslavem Haškem, Milanem Kunderou, s režiséry a herci Provázku nebo s „brněnskými bohémy“: Frantou Kocourkem, Pavlem Řezníčkem, Karlem Fuksou. Součástí knihy jsou Štědroňovy literární texty, které svou brilantností a originální komikou čtenáře překvapí. Kniha je psaná formou rozhovoru, který s Milošem Štědroněm vedl Jiří Kamen.

Číst více
369 Kč Doporučená cena
V prodeji

Detailní informace

Počet stran 280
Ke stažení pdf Ukázka.pdf
Datum vydání 05.10.2023
Formát 130x200 mm
Hmotnost 0,416 kg
Jazyk čeština
EAN 9788020461926
Věk od 18
Typ Kniha
Vazba vázaná s laminovaným potahem

Recenze

iliteratura.cz - Bandita pro brněnskou baladu


„I tentokrát přijde řeč na známé osobnosti, postavy, postavičky i figurky spojené s brněnskou kulturou v období (zhruba) šedesátých až osmdesátých let, ať už jde o Frantu Kocourka, Pavla Řezníčka, Jana Nováka, Jana Skácela, Ludvíka Kunderu (otce Milana Kundery), nebo i samotného Karla Fuksu. Důraz je přitom kladen hlavně na Štědroňovu hudební tvorbu a jeho aktivity spojené s divadlem Husa na prová... Více

Autor knihy

Jiří Kamen Jiří Kamen

Jiří Kamen


Jiří Kamen (1951) je spisovatel, publicista, rozhlasový autor. Po studiích na Filozofické fakultě University Palackého v Olomouci od roku 1975 pracuje v Českém rozhlase na různých pozicích, v letech 1990–92 byl šéfredaktorem stanice Vltava. Řadu let vedl vltavskou Redakci kulturní publicistiky. Připravil desítky literárních pořadů, rozhlasových her, dokumentů a celodenních vysílání z evropských kulturních metropolí: Paříže, Vídně, Berlína a naposledy z Jihoafrické republiky. Za redigování rozhlasového týdeníku Víkendová příloha stanice Vltava získal cenu Novinářská křepelka. Napsal romány Toulavý kůň o E. A. Longenovi, Kinžál nebo Hugo o židovském básníkovi Hugo Sonnenscheinovi z Kyjova, Splín arcibiskupa Kohna, povídkový soubor Elvis ze Záluží (nominace na cenu Magnesia litera) nebo kulturně publicistické knihy o Švýcarsku a Vídni. Kniha Jiřího Kamena Báječný svět hub byla zařazena mezi deset českých nejlepších knih non-fiction posledního desetiletí. V roce 2022 vydala Mladá fronta jeho knižní zpracování příběhu brněnského režiséra Karla Fuksy Bůh je z Brna.

Zobrazit profil autora
Miloš Štědroň Miloš Štědroň

Miloš Štědroň


Miloš Štědroň (1941) je skladatel, muzikolog, pedagog, autor literárních textů, především libret ke svým operám. Pochází z hudební rodiny. Vystudoval muzikologii a bohemistiku na Filosofické fakultě University J. E. Purkyně v Brně a pokračoval studiem skladby a hudební teorie na JAMU u Aloise Piňose a Miloslava Ištvana. Kompoziční vzdělání si doplnil postgraduálním studiem experimentální a elektroakustické hudby a studijními pobyty v německém Darmstadtu i v dalších evropských městech a ve Spojených státech. Od sedmdesátých let 20. století působí jako pedagog na Masarykově univerzitě v Brně, kde byl jmenován profesorem (1994). Zabývá se hudbou Claudia Monteverdiho a Leoše Janáčka, o kterém napsal dvě publikace Janáček a hudba XX. století a Mé celoživotní janáčkování. „Toužím, aby jeho znamenitý výklad estetiky Janáčkových skladeb byl ve světě co nejvíc znám,“ napsal o Štědroňovi Milan Kundera. Miloš Štědroň je autorem více než čtyř stovek hudebních klasických děl a zároveň se věnuje scénické a muzikálové tvorbě, hlavně v Divadle Husa na provázku: Balada pro banditu, Pohádka máje, Chameleon a Balet Makábr. Ve Štědroňových dílech se objevují názvuky moravského a romského folkloru, ale také hudby středověké nebo barokní. Zároveň reflektuje trendy hudební moderny, mimo jiné rád používá princip montáže; pro celou jeho hudební tvorbu je charakteristická lehkost, vtip, ironizace banality. Řadu skladeb napsal „na míru“ pro české interprety a soubory, pro zpěvačku a herečku Ivu Bittovou, cembalistku Barbaru Mariu Willi, Due Boemi di Praga, BROLN, Orchestr Gustava Broma, Brněnské madrigalisty. Ve svých operních libretech originálně pracuje s osudy velikánů našich dějin, jakými byli Palacký, Mendel, Janáček nebo Švejk.

Zobrazit profil autora